Bydlení jako nedosažitelný cíl? Češi se kvůli hypotékám zadlužují víc než kdy dřív

Vlastní bydlení pro Čechy i nadále představuje klíčovou životní prioritu, přesto se domácnosti musí čím dál více přizpůsobovat napjaté realitě trhu s bydlením. Zatímco 18 % populace již hypotéku splácí a dalších 19 % ji má v plánu, podíl lidí nucených koupi nemovitosti odložit meziročně mírně klesl na 43 %. Podle České bankovní asociace už není hlavní bariérou pouze výše úrokových sazeb, ale především neustále stoupající ceny nemovitostí. Ty tlačí vzhůru nejen nutný objem úvěru, ale i nároky na vlastní úspory a výši měsíčních splátek. Průměrná výše již aktivních hypoték tak meziročně poskočila z 2,29 na 2,61 milionu korun a drtivá většina budoucích žadatelů počítá s tím, že cenový růst nemovitostí v příštích dvou letech nepoleví.

S ambicí dosáhnout na vlastní bydlení roste i ochota domácností výrazněji zatížit svůj rozpočet. Již nyní více než 40 % lidí se stávající hypotékou vynakládá na splátku přes čtvrtinu čistého příjmu, přičemž téměř třetina dává na bydlení nejméně 30 %. Budoucí žadatelé jsou v očekáváních ještě odvážnější – třetina z nich kalkuluje se splátkou přesahující 40 % příjmů domácnosti. Aby dosáhli na potřebnou akontaci, čím dál častěji využívají investice (19 %) a roste i role mezigenerační solidarity: třetina budoucích žadatelů počítá s pomocí rodiny, zatímco podíl lidí, kteří získali vlastní bydlení dědictvím, během dvou let vzrostl z 11 na 16 %. Vzhledem k tomu, že průměrný věk žadatele o hypotéku již překročil 40 let, se stále intenzivněji diskutuje o možnostech mezigeneračních úvěrů.

Do strategického plánování dlouhodobého dluhu navíc vstupuje nová proměnná: obava z dopadů umělé inteligence na trh práce. Téměř polovina dotázaných již do svých finančních výhledů promítá nejistotu ohledně budoucích příjmů, což rezonuje zejména u střední třídy. Paralelně s tím vrcholí tlak na refixace, které v příštích dvou letech čekají více než polovinu držitelů hypoték. Klienti přitom přestávají být loajální ke své původní bance a dvě třetiny z nich hodlají aktivně porovnávat nabídky konkurence. Pozitivní zprávou zůstává, že nejdrastičtější úrokové šoky jsou patrně za námi – letošní refixace přinášejí průměrný nárůst sazeb o 1,5 procentního bodu, což je výrazně snesitelnější scénář než nedávné skoky přesahující tři body.